Když z Betléma se ozývá… a haleluja to není

Tak je to zase tady. Po roce Vánoce přicházejí. 

Od konce října se na nás valí reklamy na ty nejkrásnější svátky v roce.
Dokonale oblečení lidé u dokonale prostřeného stolu s dokonale zabalenými dárky.
Nikdo se nezlobí, nemračí ani nespěchá. Všude jen láska, mír a klid.

Chceš vidět rozzářené dětské oči pod vánočním stromečkem?
Máme pro tebe 3 tipy na nejlepší dárky roku 2025.

Nevíš, čím potěšit manželku, manžela, babičku, dědečka, psa…?
Podívej se na náš článek „20 věcí, kterými nikdy nic nezkazíš“.


(Zdroj: Pixabay.com)

Kolikrát už jsem si říkala, že letos ten advent vezmu v klidu? 
Že se tím šílenstvím nenechám strhnout.

Jenže… jasně, že chci taky vidět ty rozzářené dětské oči.
Nechat se unášet představou o zasněžených Vánocích plných vanilky, světýlek, svíček
a huňatých svetrů se sobem. Vánoc, kde se nikdo nehádá, nestoná a nikdo nepotřebuje
antibiotika den před Štědrým dnem.

Jo, jsem už velká holka, ale pohádky holt miluju pořád.
A asi proto se mi ta moje vysněná vánoční idylka každý rok tak trochu dostane pod kůži.


Když se pohádka potká s realitou

Co na tom, že už prvního prosince mám seznam úkolů dlouhý tak, že bych ho nevyřešila
ani do Velikonoc? Však to jednou za rok nějak zvládnu.

To cukroví stejně potřebujeme… a aspoň si to pečení s dětmi hezky užijeme, že jo?
Ať mají zážitek.

Jo, akorát troubu pak ještě vyčistit. Ale víc už nic.

Vlastně… počkat.
Ještě masku na Mikuláše.
Cukroví na besídku.
Stromeček.
Balicí papír.
Adventní kalendáře.
Zabalit dárky.
Odevzdat výkazy.
Předat projekty.
Koupit sirup na kašel...

A mezitím vším z Betléma se ozývá... „SAKRA! Kdy to mám asi stihnout?"


(Zdroj: Pixabay.com)

A právě někde mezi tou sladkou pohádkou a tichým „sakra“ se většinou odehrává náš skutečný advent.

Ne dokonalý.
Ne filmový.
Ale náš.

Ten, kde to někdy voní nostalgií.
Ten, kde občas totálně nestíháme.
Ten, kde chceme věřit na zázraky a zároveň přežít.


Proč vlastně tolik toužíme po dokonalých Vánocích?

Možná proto, že chceme pro své děti vytvořit ty nejkrásnější vzpomínky.
Možná proto, že adventní čas působí výjimečně i na nás dospělé.
A možná proto, že Instagram i televize nám už několik měsíců předem servírují spíš
vánoční katalog než realitu.


(Zdroj: Pixabay.com)

Jenže touha po dokonalosti má jednu zvláštní vlastnost.
Často nás pohltí natolik, že zapomeneme na to, co je opravdu důležité.

A tak vždycky, když mám pocit, že mě všechna ta „ještě musím“ doslova zavalí, položím si otázku:

Co chci, aby si pamatovaly moje děti?

Vytřenou podlahu, zářící troubu a perfektně sladěné dekorace?
Nebo mámu, která s nimi čte vánoční příběhy, hraje koledy na kytaru
a cestou z krámu obdivuje světýlka v oknech?


Možná nepotřebujeme dokonalý advent. Jen trochu prostoru na ten skutečný

Advent není projekt.
Není to test.
A už vůbec to není závod.

Je to období, které si můžeme upravit podle sebe.

Někdo peče dvanáct druhů cukroví, někdo koupí linecké v Lidlu.
Někdo má okna plná světýlek, někdo je nezdobí vůbec.

A právě o tom to je. Udělat si to po svém a dopřát si aspoň občas trochu prostoru. Času.
Chvíli jen pro sebe.

Ta chvíle může mít různé podoby:

• teplý hrnek kakaa hřející do rukou,

• pohled na plamínek svíčky,

• deset minut listování v oblíbené knížce,

• krátký zápis do deníku nebo zápisníku

• cokoli, co ti udělá dobře a pomůže ti se uvolnit.
  

Možná právě tohle jsou ty pravé vánoční rituály, které stojí za to udržovat.

(Zdroj: Pixabay.com)

Protože když si čas od času dovolíme na pět minut zastavit, celý advent pak chutná úplně jinak.

Tak si to, Luci, zapiš za uši. :-)


A tak nám všem letos přeju...

Trochu kouzla.
Trochu chaosu.
A hlavně hodně nadhledu a laskavosti k sobě i ostatním.

Možná nebudeme mít sladěné ozdoby na stromku.
Možná připálíme cukroví.
Možná někdo zapomene koupit baterky do světýlek.

Ale víš co?

Právě to dělá Vánoce opravdovými. Ne dokonalými, ne perfektními, ale příjemně lidskými.
Těmi, na které pak i po letech všichni s láskou vzpomínají.

PS: Pokud si chceš přečíst i moje mini verše o vánoční „pohádce“ a „realitě“, najdeš je
na Instagramu @lucka.lumikee. Obě vznikly ze stejného přání, aby byl advent víc o klidu než o výkonu.

A pokud hledáš čisté stránky pro svá nejen adventní zastavení, mrkni na deník Jen tak.
Srdcový zápisník značky Lumikee.